Alena Hurtová

Vzorek: 766

Závěr

Analýza pomocí mobilního XRF analyzátoru je nedestruktivní metoda, kdy se přístroj

přikládá ke zkoumanému objektu. Výsledkem je prvkové složení měřeného místa, rozměr je

dán šířkou měřícího otvoru a hloubka závisí na složení měřeného místa. Těžké prvky jako je

například olovo pohlcují záření a dojde k proměření jen povrchu. Lehké prvky propouští

záření lépe a dochází k měření do velké hloubky, může tak dojít k proměření celého objektu.

Vzorek: 765

Závěr

Analýza pomocí mobilního XRF analyzátoru je nedestruktivní metoda, kdy se přístroj

přikládá ke zkoumanému objektu. Výsledkem je prvkové složení měřeného místa, rozměr je

dán šířkou měřícího otvoru a hloubka závisí na složení měřeného místa. Těžké prvky jako je

například olovo pohlcují záření a dojde k proměření jen povrchu. Lehké prvky propouští

záření lépe a dochází k měření do velké hloubky, může tak dojít k proměření celého objektu.

Vzorek: 764

Závěr

 

Vzorek barevné vrstvy č. V2. nejspíše obsahoval bílkoviny, oleje a sírany (sádru).

Dále vzorek mohl obsahovat přírodní pryskyřici popřípadě nějaký polymer na bázi akrylátu či

acetátů.

 

Vzorek barevné vrstvy č. V3. nejspíše obsahoval nějaký typ hlinitokřemičitanů a

uhličitanů. Vzhledem k barevnosti vzorku by se mohlo jednat o okr a bělobu (plavenou křídu,

olovnatou bělobu atd..) Vzorek mohl obsahovat i organické látky, ale jejich množství je pod

mezí identifikovatelnosti.

Vzorek: 763

Závěr

 

Vzorek barevné vrstvy č. V2. nejspíše obsahoval bílkoviny, oleje a sírany (sádru).

Dále vzorek mohl obsahovat přírodní pryskyřici popřípadě nějaký polymer na bázi akrylátu či

acetátů.

 

Vzorek barevné vrstvy č. V3. nejspíše obsahoval nějaký typ hlinitokřemičitanů a

uhličitanů. Vzhledem k barevnosti vzorku by se mohlo jednat o okr a bělobu (plavenou křídu,

olovnatou bělobu atd..) Vzorek mohl obsahovat i organické látky, ale jejich množství je pod

mezí identifikovatelnosti.

Vzorek: 762

Závěr

 

Vzorek papíru č. 1 (8097) byl nejspíše tvořen vlákny buničiny a ojediněle vlákny hadroviny.

 

Vzorek 2 (8100) – z měření IČ ani z mikrochemických testů nebylo možno zjistit složení materiálu.

Vzorek: 761

Závěr

 

Vzorek papíru č. 1 (8097) byl nejspíše tvořen vlákny buničiny a ojediněle vlákny hadroviny.

 

Vzorek 2 (8100) – z měření IČ ani z mikrochemických testů nebylo možno zjistit složení materiálu.

Vzorek: 760

Závěr

 

Vzorek usně č. 1 (7895) byl nejspíše třísločiněný.

 

Vzorek textilie č. 2 (7896) byl nejspíše z hedvábí.

 

Vzorek usně č. 3 (7910) ve vzorku se vyskytovala dlouhá vlákna, polámaná vlákna prachové částice. Tento stav odpovídá stupeni koherence vláken číslo 3 – 4 podle R. Larsena a 2 podle české škály.

Vzorek: 759

Závěr

 

Vzorek usně č. 1 (7895) byl nejspíše třísločiněný.

 

Vzorek textilie č. 2 (7896) byl nejspíše z hedvábí.

 

Vzorek usně č. 3 (7910) ve vzorku se vyskytovala dlouhá vlákna, polámaná vlákna prachové částice. Tento stav odpovídá stupeni koherence vláken číslo 3 – 4 podle R. Larsena a 2 podle české škály.

Vzorek: 758

Závěr

 

Vzorek usně č. 1 (7895) byl nejspíše třísločiněný.

 

Vzorek textilie č. 2 (7896) byl nejspíše z hedvábí.

 

Vzorek usně č. 3 (7910) ve vzorku se vyskytovala dlouhá vlákna, polámaná vlákna prachové částice. Tento stav odpovídá stupeni koherence vláken číslo 3 – 4 podle R. Larsena a 2 podle české škály.

Vzorek: 757

Závěr

 

Vzorky papíroviny č. N2a a H1 (7801 a 7805) byly nejspíše tvořeny směsí vláken hadroviny, dřevoviny a buničiny.

 

Vzorek č. P90 (7803) byl nejspíše tvořen dřevovinou s malým přídavkem hadroviny. Vzorek č X1b (7819) byl nejspíše tvořen dřevovinou.

 

Vzorek č. H22 (7802) a vzorek č. J1 (7871) byly nejspíše tvořeny stejnou lakovou.

 

Vzorky lakové vrstvy byly nejspíše tvořeny olejem, přítomnost pryskyřic nebo akrylátového polymeru jako příměs byla také možná.