Alena Hurtová

Závěr

Vzorek barvené vrstvy č. 1 (7872) byl nejspíše tvořen zrny kostní černě, malého množství kadmiové oranže nebo červeně a dále baritvou a titanovou bělobou.

Vzorek barvené vrstvy č. 2 (7873) byl nejspíše tvořen zrny kostní černě, malého množství kadmiové oranže nebo červeně a dále baritvou a titanovou bělobou.

Vzorek barvené vrstvy č. 3 (7874) byl nejspíše tvořen zrny kostní černě a dále zinkovou, baritvou a zinkovou bělobou.

Závěr

Vzorek barvené vrstvy č. 1 (7872) byl nejspíše tvořen zrny kostní černě, malého množství kadmiové oranže nebo červeně a dále baritvou a titanovou bělobou.

Vzorek barvené vrstvy č. 2 (7873) byl nejspíše tvořen zrny kostní černě, malého množství kadmiové oranže nebo červeně a dále baritvou a titanovou bělobou.

Vzorek barvené vrstvy č. 3 (7874) byl nejspíše tvořen zrny kostní černě a dále zinkovou, baritvou a zinkovou bělobou.

Závěr

Vzorek barvené vrstvy č. 1 (7872) byl nejspíše tvořen zrny kostní černě, malého množství kadmiové oranže nebo červeně a dále baritvou a titanovou bělobou.

Vzorek barvené vrstvy č. 2 (7873) byl nejspíše tvořen zrny kostní černě, malého množství kadmiové oranže nebo červeně a dále baritvou a titanovou bělobou.

Vzorek barvené vrstvy č. 3 (7874) byl nejspíše tvořen zrny kostní černě a dále zinkovou, baritvou a zinkovou bělobou.

Závěr

Vzorek barvené vrstvy č. 1 (7872) byl nejspíše tvořen zrny kostní černě, malého množství kadmiové oranže nebo červeně a dále baritvou a titanovou bělobou.

Vzorek barvené vrstvy č. 2 (7873) byl nejspíše tvořen zrny kostní černě, malého množství kadmiové oranže nebo červeně a dále baritvou a titanovou bělobou.

Vzorek barvené vrstvy č. 3 (7874) byl nejspíše tvořen zrny kostní černě a dále zinkovou, baritvou a zinkovou bělobou.

Závěr

Vzorek barvené vrstvy č. 1 (7872) byl nejspíše tvořen zrny kostní černě, malého množství kadmiové oranže nebo červeně a dále baritvou a titanovou bělobou.

Vzorek barvené vrstvy č. 2 (7873) byl nejspíše tvořen zrny kostní černě, malého množství kadmiové oranže nebo červeně a dále baritvou a titanovou bělobou.

Vzorek barvené vrstvy č. 3 (7874) byl nejspíše tvořen zrny kostní černě a dále zinkovou, baritvou a zinkovou bělobou.

Závěr

Analýza pomocí mobilního XRF analyzátoru je nedestruktivní metoda, kdy se

přístroj přikládá ke zkoumanému objektu. Výsledkem je prvkové složení měřeného místa,

rozměr je dán šířkou měřícího otvoru a hloubka závisí na složení měřeného místa. Těžké

prvky jako je například olovo pohlcují záření a dojde k proměření jen povrchu. Lehké prvky

propouští záření lépe a dochází k měření do velké hloubky, může tak dojít k proměření

Závěr

Analýza pomocí mobilního XRF analyzátoru je nedestruktivní metoda, kdy se

přístroj přikládá ke zkoumanému objektu. Výsledkem je prvkové složení měřeného místa,

rozměr je dán šířkou měřícího otvoru a hloubka závisí na složení měřeného místa. Těžké

prvky jako je například olovo pohlcují záření a dojde k proměření jen povrchu. Lehké prvky

propouští záření lépe a dochází k měření do velké hloubky, může tak dojít k proměření

Závěr

Analýza pomocí mobilního XRF analyzátoru je nedestruktivní metoda, kdy se

přístroj přikládá ke zkoumanému objektu. Výsledkem je prvkové složení měřeného místa,

rozměr je dán šířkou měřícího otvoru a hloubka závisí na složení měřeného místa. Těžké

prvky jako je například olovo pohlcují záření a dojde k proměření jen povrchu. Lehké prvky

propouští záření lépe a dochází k měření do velké hloubky, může tak dojít k proměření

Závěr

Analýza pomocí mobilního XRF analyzátoru je nedestruktivní metoda, kdy se

přístroj přikládá ke zkoumanému objektu. Výsledkem je prvkové složení měřeného místa,

rozměr je dán šířkou měřícího otvoru a hloubka závisí na složení měřeného místa. Těžké

prvky jako je například olovo pohlcují záření a dojde k proměření jen povrchu. Lehké prvky

propouští záření lépe a dochází k měření do velké hloubky, může tak dojít k proměření

Závěr

Analýza pomocí mobilního XRF analyzátoru je nedestruktivní metoda, kdy se

přístroj přikládá ke zkoumanému objektu. Výsledkem je prvkové složení měřeného místa,

rozměr je dán šířkou měřícího otvoru a hloubka závisí na složení měřeného místa. Těžké

prvky jako je například olovo pohlcují záření a dojde k proměření jen povrchu. Lehké prvky

propouští záření lépe a dochází k měření do velké hloubky, může tak dojít k proměření