Vzorek: 70

Číslo karty vzorku: 
70
Místo původu zkoumaného díla: 
Litomyšl
Objekt: 
Piaristická kolej, Refektář, štuková výzdoba
Typ díla: 
Století vzniku díla: 
18. století
Zpřesnění datace objektu (slovně): 
druhá polovina osmnáctého století
Zpracovatel analýzy: 
Datum zpracování zprávy k analýze (rok): 
2005

Souhrn:

Cílem analýzy bylo zjištění složení materiálu štuků, které tvoří dekoraci stěn a stropů v refektáři Piaristické koleje v Litomyšli. Vzorky štukové výzdoby byly odebrány z různých míst; byla provedena analýza materiálu původní štukové výzdoby (vzorek R2, R3, R4), další vzorek pochází ze sekundárního doplňku (vzorek R1). U vzorků byla provedena materiálová analýza, složení štuků a bylo přibližně stanoveno původní složení a receptura malt. Analýzou bylo zjištěno:

 

  • Při přípravě malt v refektáři Piaristické koleje bylo jako pojivo malty štuků použito vápno a sádra (hemihydrát síranu vápenatého).  V původních maltách (vzorek R1, R2, R3) se množství sádry lišilo v rozmezí od 10 do  20 %, v doplňku (vzorek R1) bylo množství sádry výrazně nižší, cca 4 %. Přídavek sádry měl zlepšit zpracovatelnost malty, zlepšit plastické vlastnosti malty a urychlit dobu tuhnutí maltové směsi. Použití sádry v maltách také bránilo smršťování malt, které lze u čistě vápenných malt pozorovat.

 

  • Celkové množství pojiva v maltách je zcela proměnlivé, ve vzorcích R2 a R4  bylo množství pojiva (vápno a sádra) vysoké cca 80 %, naopak štuk připravený z malty R3 se vyznačoval nízkým obsahem pojivových složek (cca 20 %) a v maltě převažovalo kamenivum.

 

  • Uhličitan vápenatý pochází z bílého vzdušného vápna (nízký obsah SiO2 ve vzorku R2 1,9 %). Zvýšený obsah rozpustného SiO2 ve vzorku R3 a R4 10%  a 20% (vztaženo na rozpustné složky) může být způsoben pravděpodobně vysokým obsahem jemnozrnných až prachových částic v kamenivu, popř. nelze vyloučit použití vápna s částečně hydraulickými vlastnostmi.

 

  •  Plnivem původních štuků je jemnozrnný křemičitý písek s vysokým podílem jemných částic (0,125 mm – 0,5 mm). Jedná se o čistě křemičitý, prosátý písek; jemnozrnný  až prachový podíl plniva tvořila z největší části použitá sádra.

 

Příloha: