Číslo karty vzorku:
70
Místo původu zkoumaného díla:
Litomyšl
Objekt:
Piaristická kolej, Refektář, štuková výzdoba
Typ díla:
Století vzniku díla:
18. století
Zpřesnění datace objektu (slovně):
druhá polovina osmnáctého století
Zpracovatel analýzy:
Datum zpracování zprávy k analýze (rok):
2005
Souhrn:
Cílem analýzy bylo zjištění složení materiálu štuků, které tvoří dekoraci stěn a stropů v refektáři Piaristické koleje v Litomyšli. Vzorky štukové výzdoby byly odebrány z různých míst; byla provedena analýza materiálu původní štukové výzdoby (vzorek R2, R3, R4), další vzorek pochází ze sekundárního doplňku (vzorek R1). U vzorků byla provedena materiálová analýza, složení štuků a bylo přibližně stanoveno původní složení a receptura malt. Analýzou bylo zjištěno:
- Při přípravě malt v refektáři Piaristické koleje bylo jako pojivo malty štuků použito vápno a sádra (hemihydrát síranu vápenatého). V původních maltách (vzorek R1, R2, R3) se množství sádry lišilo v rozmezí od 10 do 20 %, v doplňku (vzorek R1) bylo množství sádry výrazně nižší, cca 4 %. Přídavek sádry měl zlepšit zpracovatelnost malty, zlepšit plastické vlastnosti malty a urychlit dobu tuhnutí maltové směsi. Použití sádry v maltách také bránilo smršťování malt, které lze u čistě vápenných malt pozorovat.
- Celkové množství pojiva v maltách je zcela proměnlivé, ve vzorcích R2 a R4 bylo množství pojiva (vápno a sádra) vysoké cca 80 %, naopak štuk připravený z malty R3 se vyznačoval nízkým obsahem pojivových složek (cca 20 %) a v maltě převažovalo kamenivum.
- Uhličitan vápenatý pochází z bílého vzdušného vápna (nízký obsah SiO2 ve vzorku R2 1,9 %). Zvýšený obsah rozpustného SiO2 ve vzorku R3 a R4 10% a 20% (vztaženo na rozpustné složky) může být způsoben pravděpodobně vysokým obsahem jemnozrnných až prachových částic v kamenivu, popř. nelze vyloučit použití vápna s částečně hydraulickými vlastnostmi.
- Plnivem původních štuků je jemnozrnný křemičitý písek s vysokým podílem jemných částic (0,125 mm – 0,5 mm). Jedná se o čistě křemičitý, prosátý písek; jemnozrnný až prachový podíl plniva tvořila z největší části použitá sádra.
Příloha: