Z transferů nástěnných maleb sejmutých ze Šlechtovy restaurace v Praze bylo odebráno celkem 7 vzorků pro stratigrafickou analýzu, prvkové složení barevných vrstev a tím určení originálních barevných vrstev, resp. přemaleb. Cílem analýzy bylo i určení složení svrchní tmavé vrstvy, která je důsledkem rozsáhlé degradace maleb.
Část vzorků byla odebrána po sejmutí transferů před očištěním svrchní tmavé vrstvy na povrchu, některé vzorky byly odebrány pro kontrolu čistícího procesu po očištění (modré pozadí – 3554, inkarnát – 3557). U vzorků byl popsán sled barevných vrstev, prvkové složení, případně chemické složení vrstev. Při průzkumu bylo zjištěno:
Podkladem pod malbu je vápenná omítka. Na ní je u většiny vzorků naneseno proměnlivé množství barevných vrstev. Povrch vzorků je pokrytý vrstvou hrubé krusty.
Na základě výsledků průzkumu barevných vrstev bylo možné určit dvě hlavní etapy výmalby – jedna souvisí s originální malbou, druhá etapa souvisí s některou z oprav a restaurování maleb. Vzhledem ke spektru použitých pigmentů lze sekundární zásah provedený na malbách zařadit do období až poč. 20. století.
Originální barevné vrstvy
Na vápenné omítce jsou originální barevné vrstvy nanesené technikou fresco-secco (barvami s vápenným pojivem, lépe tzv. Kalkmalerei). Pojivem pigmentů je uhličitan vápenatý, vápenné nátěry jsou v malém množství modifikovány organickými aditivy (proteiny). Nalezené pigmenty odpovídají spektru pigmentů běžně používaných na konci 17. století:
Červené inkarnát červený okr, Fe červeň, rumělka, Pb pigment (minium?)
Modré pozadí, nebe smalt (s příměsí As)
Zelené podklad, inkarnát země zelená, pravděpodobně
malachit
Žluté, hnědé pozadí žlutý okr, umbra
Povrch originálních barevných vrstev je obvykle sulfatizován, nelze však jednoznačně určit, zda se jedná o sulfatizaci, která proběhla při expozici maleb podmínkách atmosféry či došlo k jejich sulfatizaci až ve 20. století, kdy byl objekt poškozen povodněmi a požáry a zatékáním.
Sekundární barevné vrstvy
U některých vzorků (3399, 3400 – modrá pozadí, 3354 – křídlo anděla) byla na primárních barevných vrstvách identifikována jedna fáze přemaleb. Přemalby jsou provedeny pravděpodobně mastnou temperou (analyzovány vysýchavé oleje a malá příměs bílkovin), přičemž před nanesením přemaleb byl podklad penetrován, aby byla snížena nasákavost podkladu.
Ze spektra nalezených pigmentů v sekundárních vrstvách lze časově ohraničit tyto přemalby nejprve do poč. 20. století. Ve vrstvách byly nalezeny pigmenty, které orientačně datují vznik přemaleb:
Bílé baryt, titanová běloba
Modré umělý ultramarin
Analýza tmavé krusty na povrchu:
Při chemické analýze byly v tmavé vrstvě na povrchu maleb analyzovány vysýchavé oleje, malá příměs bílkoviny a sádrovec. Všechny tyto složky tvoří společně se sazemi a nečistotami součást tmavé krusty.
Vzhledem k puchýřovitému charakteru a bezprostřednímu propojení této vrstvy se spodní barevnou vrstvou obsahující vysýchavé oleje, lze předpokládat, že tmavá vrstva vznikla tepelnou degradací olejového pojiva svrchní sekundárních barevných vrstev, kterými byly malby přemalovány až na počátku 20.století. Tato, pro vodu zcela nepropustná vrstva, později vytvořila bariéru pro odpařování vody resp. vodných roztoků solí, z okolních materiálů, opakovaně docházelo ke shromažďování těsně pod nepropustným povrchem. Opakovanou krystalizací a hydratací solí, popř. vlivem promrzání omítek (docházelo k fázové přeměně vody na led docházelo) k porušení barevné vrstvy. Vzhledem k tomu, že došlo k penetraci olejového pojiva přemaleb do originálních barevných vrstev (před nanesením temperové malby byl povrch maleb penetrován) došlo k největšímu poškození ve vrstvě originální barevné vrstvy.
Další zjištění
Ve všech analyzovaných vrstvách byl nalezen vysoký obsah chloridů alkalických kovů Na, K; dále síranu vápenatého. Kvantitativní analýza obsahu anionů vodorozpustných solí nebyla ve vzorcích určena, přesto, vzhledem k detekci solí elektronovou mikroskopií, lze považovat zasolení transferů jako vysoké. Chloridy byly pravděpodobně zaneseny do maleb při zatopení objektu, síran vápenatý vznikl chemickou přeměnou uhličitanu vápenatého reakcí s kyselými složkami z ovzduší a při zatékání srážek nechráněným stropem.
