Podmínky příhodné pro biologické napadení poskytují zejména místa se zvýšenou vlhkostí. Další faktory podmiňující jeho výskyt jsou vhodné světelné podmínky, ochrana před nepříznivými vlivy povětrnosti, přítomnost vyživujících látek, případně vhodná hodnota pH podkladu atd.
Severní a východní fasáda zámku jsou nejvíce namáhány vlhkostí a nejsou kryty lunetovou římsou. Východní fasáda je částečně chráněna před vlivy povětrnosti, proto zde má biologické napadení největší rozsah. Ze severní strany je věž pokryta slabším biologickým povlakem. Vegetace je dále přítomna na vystouplých místech a v horních partiích fasád, tedy zejména na štítech.
Na vzorcích odebraných ze severní a východní fasády bylo nalezeno zastoupení vegetace typické pro vlhkostí namáhané anorganické porézní materiály v exteriéru – mikromyceta, bakterie a zelené řasy. V některých partiích, zejména na soklu severní a západní fasády, se dále vyskytují mechové porosty, jejichž růst je vázán na přítomnost malého množství půdy ve štěrbinách a spárách.
Porosty mechů a řas tvoří spolu s prachovými částicemi, vlákny plísní a bakteriemi biologický povlak, který produkuje ve spodní vrstvě sliz, obsahující i drobné částečky omítek. Povlak vytváří příznivé mikroklima pro růst plísní a bakterií. Plísně a bakterie svým metabolickým procesem produkují množství organických kyselin, čímž mohou chemicky poškozovat omítky, zejména jejich složky na bázi uhličitanu vápenatého. Protože biologický povlak zadržuje vodu, odrolují se při mrazových cyklech a fázové přeměně této vody v led částicestavebního materiálu, pokrytého povlakem a za čas se povrchové vrstvy materiálu odlupují. K poškození omítek dochází také mechanicky prorůstáním vláken organismů do porézní struktury omítek a změnou objemu těchto vláken během biologického cyklu.
