Vzorek: 378

Archivní číslo vzorku: 
3211
Číslo karty vzorku: 
378
Místo původu zkoumaného díla: 
Praha, Vodičkova ulice
Objekt: 
Nástěnná malba Mikoláš Aleš
Typ díla: 
Století vzniku díla: 
19. století
Zpřesnění datace objektu (slovně): 
Osmnáct set devadesát tři
Zpracovatel analýzy: 
Datum zpracování zprávy k analýze (rok): 
2004

Shrnutí výsledků:

Při průzkumu transferu „Hlídač hlávek-Bača“ byly odebrány dva vzorky z šedo-okrového pozadí (3210, 3211). Vzorek 3211 byl odebrán z doplňované části. Cílem průzkumu bylo zjistit výstavbu a složení jednotlivých barevných vrstev, dále zdokumentovat výskyt nestarší barevných vrstev a přemaleb, resp. provést analýzu vrstev v místě defektu (3211). Výsledky průzkumu byly vyhodnoceny a získané informace porovnány s výsledky průzkumu provedeného u ostatních transferů. Z průzkumu vyplývá:


 

1. Podložka, podklad a vrstva adheziva

Podložkou transferované malby je plátno. Přímo na plátně se ve všech zkoumaných vzorcích nachází vrstva bílého podkladu. Na základě vizuálního průzkumu bylo zjištěno, že se bílý podklad nachází i v částech „cviklů“ (i v sekundárně doplňovaných částí transferu). Z toho lze vyvodit, že bílá vrstva podkladu nebyla původně součástí originální barevné vrstvy a tvoří nový podklad pro transferovanou barevnou vrstvu, který vznikl při osazování maleb na plátno. Zbytky původního podkladu nebyly u žádného ze vzorků objeveny, lze tedy předpokládat, že malba byla transferovaná metodou strappo, druhou možností je snímání maleb metodou stacco, následně však muselo dojít k důslednému očištění z rubu malby až na barevnou vrstvu.

Z analýzy vyplývá, že plnivem bílého podkladu je uhličitan vápenatý, zřejmě mikromletý vápenec; nejedná se o křídu, neboť v podkladu nebyly nalezeny pro křídu typické struktury mikrofosilíí (tzv. kokolity), vrstva obsahuje olovnatou bělobu. Jako pojivo byly v podkladu identifikovány vysýchavé oleje, v minoritním množství bílkoviny.

Na plátně, pod vrstvou bílého podkladu prokázány zbytky vosku (vzorek 3210). Stejná vosková směs byla nalezena také z rubové strany plátna. Vzhledem k tomu, že vosková směs se nenacházela pod dřevěným rámem transferu, lze se domnívat, že rub plátna byl voskovým nátěrem opatřen později, při některém z pozdějších restaurátorských zásahů. Proto je pravděpodobné, že vrstva vosku nalezená pod vrstvou podkladu je sekundární a nesloužila jako adhezivum při osazování transferu.

 

2. nejstarší dochované barevné vrstvy

U vzorku 3210 byla na bílém sekundárně vytvořeném podkladu (viz. výše) jako první identifikována vrstva šedo-okrové barevnosti. Vrstva obsahuje uhličitan vápenatý (pravděpodobně se jedná o křídu), olovnatou bělobu, žlutý okr a C-čerň. Okrová vrstva, identifikovaná u většiny ostatních vzorků odebraných z pozadí z ostatních transferů cyklu nebyla u vzorku 3210 nalezena.

Pojivem nejstarší barevné vrstvy je mastná tempera (analyzovány vysýchavé oleje, bílkoviny) – tj. tempera s vyšším podílem olejového pojiva.

 

3. sekundární barevné vrstvy

Přítomnost přemaleb byla zjišťována v ploše lunety, v místech zeleno-okrového pozadí (vzorek 3210). Na povrchu šedo-okrové vrstvy se nacházela další okrová vrstva, vrstva však nebyla blíže analyzována.

 

4. doplňky

Vzorek 3211 byl odebrán z doplňované části transferu. V místě byl identifikován podklad, popř. tmel bílé barvy, jehož složení odpovídá složení bílého, sekundárně vytvořeného podkladu. Na povrchu byla identifikována tenká, fragmentárně zachovaná vrstva v okrové barevnosti. Vrstva však nebyla předmětem analýzy.

Příloha: