Vzorek: 1831

Archivní číslo vzorku: 
7244
Číslo karty vzorku: 
1831
Místo původu zkoumaného díla: 
Bartošovice
Objekt: 
Socha PANNY MARIE s podstavcem
Typ díla: 
Zpracovatel analýzy: 
Datum zpracování zprávy k analýze (rok): 
2014

Závěr:

 

Ze studia stratigrafie povrchových úprav vyplývá, že byla socha Panny Marie s podstavcem několikrát povrchově upravována. Mikroskopickým průzkumem fragmentů polychromie bylo pravděpodobně odhaleno minimálně pět časových fází výtvarného zpracování povrchu objektu. Zjednodušeně lze získané poznatky shrnout do následujících bodů:

 

  • některé vzorky obsahují přímo na povrchu horniny (pískovce) fragmenty nejstarších dochovaných, převážně béžových a bílých vrstev, přičemž nelze ve všech případech jednoznačně rozhodnout, zda byly tyto vrstvy samostatně pohledově prezentovány nebo měly sloužit jako podklady pro následující povrchové úpravy,

 

  • celkově se barevnost povrchových úprav omezuje zejména na odstíny šedé, bílé a žluté barvy, zlacení či stříbření,

 

  • zlacení je provedeno plátkovým zlatem na bílé, šedé a žluté podklady, vyskytuje se především na vybraných částech objektu (ozdoba roucha Panny Marie, písmo a rámeček na dříku podstavce sochy, vlasy anděla), dále je zlacení plátkovým zlatem nejmladší povrchovou úpravou plochy dříku a křídla prostředního anděla,

 

  • stříbření hliníkovou fólií bylo zaznamenáno na vzorku odebraného z oblaků, kde se pravděpodobně vyskytují dvě časové fáze stříbření, dále potom tvoří jednu z mladších fází povrchových úprav písma,

 

  • v barevných vrstvách se převážně vyskytují následující pigmenty, případně plniva:

bílé: mletý baryt, olovnatá běloba, zinková běloba, uhličitan vápenatý

žluté: žluté okry, chromová žluť, pravděpodobně masikot

černé: organická čerň.

 

Přesné určení barevného zpracování povrchu objektu, ať už původní polychromie či sekundárních vrstev, není z dochovaných fragmentů povrchových úprav možné. Na základě provedeného průzkumu stratigrafie povrchových úprav byl učiněn alespoň přibližný odhad barevného zpracování povrchu objektu v některých časových etapách (Příloha, Tab. 2).

 

Ve vzorku odebraném ze spodní části soklu byl zjištěn z hlediska rizika poškození minimální obsah síranových, chloridových a dusičnanových aniontů. S přihlédnutím na dobrý stav objektu a v rámci dalších souvislostí lze předpokládat, že nebude nutné provést odsolovací zásah.

Příloha: