Závěr:
S největší pravděpodobností byly téměř všechny dveře (kromě dveří na kruchtě) původně ošetřeny pouze organickým nátěrem. Vzhledem k množství organických pojiv ve vzorcích nelze přesně definovat charakter původního nátěru. Sekundárně pak na takto ošetřený povrch byly nanášeny další nátěry a to s jistým odstupem času vzhledem k nánosu nečistot na původním organickém nátěru.
Závěr:
S největší pravděpodobností byly téměř všechny dveře (kromě dveří na kruchtě) původně ošetřeny pouze organickým nátěrem. Vzhledem k množství organických pojiv ve vzorcích nelze přesně definovat charakter původního nátěru. Sekundárně pak na takto ošetřený povrch byly nanášeny další nátěry a to s jistým odstupem času vzhledem k nánosu nečistot na původním organickém nátěru.
Zadavatelkou bylo dodáno šest vzorků povrchových úprav omítek za účelem provedení statigrafické analýzy. Z mikroskopického pozorování vyplývá, že výmalba byla provedena v technice secco – vrstva výmalby je nanesena na vyzrálý podklad.
Mikroskopicky byla pozorována srovnatelná vrstva podkladů s hrubším silikátovým plnivem a křemennými zrny u vzorků 6340 a 6341 (tento typ podkladu lze předpokládat také u vzorku 6343). Dále byly zaznamenány srovnatelné podkladní vrstvy obsahující jemné silikátové plnivo u vzorků 6342b a 6343b.
Zadavatelkou bylo dodáno šest vzorků povrchových úprav omítek za účelem provedení statigrafické analýzy. Z mikroskopického pozorování vyplývá, že výmalba byla provedena v technice secco – vrstva výmalby je nanesena na vyzrálý podklad.
Mikroskopicky byla pozorována srovnatelná vrstva podkladů s hrubším silikátovým plnivem a křemennými zrny u vzorků 6340 a 6341 (tento typ podkladu lze předpokládat také u vzorku 6343). Dále byly zaznamenány srovnatelné podkladní vrstvy obsahující jemné silikátové plnivo u vzorků 6342b a 6343b.
Zadavatelkou bylo dodáno šest vzorků povrchových úprav omítek za účelem provedení statigrafické analýzy. Z mikroskopického pozorování vyplývá, že výmalba byla provedena v technice secco – vrstva výmalby je nanesena na vyzrálý podklad.
Mikroskopicky byla pozorována srovnatelná vrstva podkladů s hrubším silikátovým plnivem a křemennými zrny u vzorků 6340 a 6341 (tento typ podkladu lze předpokládat také u vzorku 6343). Dále byly zaznamenány srovnatelné podkladní vrstvy obsahující jemné silikátové plnivo u vzorků 6342b a 6343b.
Závěr:
Zadavatelkou bylo dodáno šest vzorků povrchových úprav omítek za účelem provedení statigrafické analýzy. Z mikroskopického pozorování vyplývá, že výmalba byla provedena v technice secco – vrstva výmalby je nanesena na vyzrálý podklad.
Mikroskopicky byla pozorována srovnatelná vrstva podkladů s hrubším silikátovým plnivem a křemennými zrny u vzorků 6340 a 6341 (tento typ podkladu lze předpokládat také u vzorku 6343). Dále byly zaznamenány srovnatelné podkladní vrstvy obsahující jemné silikátové plnivo u vzorků 6342b a 6343b.
Analýzami bylo prokázáno, že socha je vyhotovena z pálené keramiky a povrchově upravena bílým nátěrem olovnaté běloby s přídavkem oleje. Olovnatá běloba se časem přeměnila na tmavý PbO2 a tak se na povrchu vytvořila černá krusta. Možná je také úprava voskem, avšak ta nebyla jednoznačné prokázána.
V případě spárovací malty a lepené ze žebrování bylo zjištěno, že se jedná o sádrový tmel s obsahem oleje, který mohl být však do malty penetrován až sekundárně při povrchové úpravě sochy.
Analýzami bylo prokázáno, že socha je vyhotovena z pálené keramiky a povrchově upravena bílým nátěrem olovnaté běloby s přídavkem oleje. Olovnatá běloba se časem přeměnila na tmavý PbO2 a tak se na povrchu vytvořila černá krusta. Možná je také úprava voskem, avšak ta nebyla jednoznačné prokázána.
V případě spárovací malty a lepené ze žebrování bylo zjištěno, že se jedná o sádrový tmel s obsahem oleje, který mohl být však do malty penetrován až sekundárně při povrchové úpravě sochy.
Analýzami bylo prokázáno, že socha je vyhotovena z pálené keramiky a povrchově upravena bílým nátěrem olovnaté běloby s přídavkem oleje. Olovnatá běloba se časem přeměnila na tmavý PbO2 a tak se na povrchu vytvořila černá krusta. Možná je také úprava voskem, avšak ta nebyla jednoznačné prokázána.
V případě spárovací malty a lepené ze žebrování bylo zjištěno, že se jedná o sádrový tmel s obsahem oleje, který mohl být však do malty penetrován až sekundárně při povrchové úpravě sochy.