Vzorek usně 1 (7763) nebyl třísločiněný, pravděpodobně se jednalo o vzorek hlinitočinění. Vzorek usně 2 (7764) byl nejspíše třísločiněný.
Vzorky textilií 3 a 4 (7765 a 7766) byly tvořeny nejspíše konopnými nebo lněnými vlákny.
Vzorky papíríru 5, 6 a 8 (7767, 7768 a 7770) byly tvořeny hadrovinou nejspíše z konopných nebo lněných vláken.
Vzorek usně 1 (7763) nebyl třísločiněný, pravděpodobně se jednalo o vzorek hlinitočinění. Vzorek usně 2 (7764) byl nejspíše třísločiněný.
Vzorky textilií 3 a 4 (7765 a 7766) byly tvořeny nejspíše konopnými nebo lněnými vlákny.
Vzorky papíríru 5, 6 a 8 (7767, 7768 a 7770) byly tvořeny hadrovinou nejspíše z konopných nebo lněných vláken.
Vzorek usně 1 (7763) nebyl třísločiněný, pravděpodobně se jednalo o vzorek hlinitočinění. Vzorek usně 2 (7764) byl nejspíše třísločiněný.
Vzorky textilií 3 a 4 (7765 a 7766) byly tvořeny nejspíše konopnými nebo lněnými vlákny.
Vzorky papíríru 5, 6 a 8 (7767, 7768 a 7770) byly tvořeny hadrovinou nejspíše z konopných nebo lněných vláken.
Průzkum výstavby barevných vrstev lze shrnout do následujících bodů:
- nejstarší zachované vrstvy jsou nanesené přímo na kameni (pískovec). Na jeho povrchu nebyla v žádném ze zkoumaných vzorků nalezena vrstvička nečistot a lze proto předpokládat, že tyto vrstvy byly nanášeny přímo na kámen. Nelze samozřejmě úplně vyloučit, že povrch pískovce byl před provedením povrchových úprav očištěn.
Průzkum výstavby barevných vrstev lze shrnout do následujících bodů:
- nejstarší zachované vrstvy jsou nanesené přímo na kameni (pískovec). Na jeho povrchu nebyla v žádném ze zkoumaných vzorků nalezena vrstvička nečistot a lze proto předpokládat, že tyto vrstvy byly nanášeny přímo na kámen. Nelze samozřejmě úplně vyloučit, že povrch pískovce byl před provedením povrchových úprav očištěn.
Průzkum výstavby barevných vrstev lze shrnout do následujících bodů:
- nejstarší zachované vrstvy jsou nanesené přímo na kameni (pískovec). Na jeho povrchu nebyla v žádném ze zkoumaných vzorků nalezena vrstvička nečistot a lze proto předpokládat, že tyto vrstvy byly nanášeny přímo na kámen. Nelze samozřejmě úplně vyloučit, že povrch pískovce byl před provedením povrchových úprav očištěn.
Průzkum výstavby barevných vrstev lze shrnout do následujících bodů:
- nejstarší zachované vrstvy jsou nanesené přímo na kameni (pískovec). Na jeho povrchu nebyla v žádném ze zkoumaných vzorků nalezena vrstvička nečistot a lze proto předpokládat, že tyto vrstvy byly nanášeny přímo na kámen. Nelze samozřejmě úplně vyloučit, že povrch pískovce byl před provedením povrchových úprav očištěn.
Průzkum výstavby barevných vrstev lze shrnout do následujících bodů:
- nejstarší zachované vrstvy jsou nanesené přímo na kameni (pískovec). Na jeho povrchu nebyla v žádném ze zkoumaných vzorků nalezena vrstvička nečistot a lze proto předpokládat, že tyto vrstvy byly nanášeny přímo na kámen. Nelze samozřejmě úplně vyloučit, že povrch pískovce byl před provedením povrchových úprav očištěn.
Průzkum výstavby barevných vrstev lze shrnout do následujících bodů:
- nejstarší zachované vrstvy jsou nanesené přímo na kameni (pískovec). Na jeho povrchu nebyla v žádném ze zkoumaných vzorků nalezena vrstvička nečistot a lze proto předpokládat, že tyto vrstvy byly nanášeny přímo na kámen. Nelze samozřejmě úplně vyloučit, že povrch pískovce byl před provedením povrchových úprav očištěn.
Vzorek č N1 (7807) byl tvořen dvěma vrstvami. Papírovou podložkou, která nejspíše obsahovala modrobílá vlákna papíru s malým množstvím zrn převážně uhličitanu vápenatého, zinkové běloby a zrn na bázi hliníku a křemíku. Žlutá barevná vrstvy byla z obou stran podložky a byla nejspíše převážně tvořena organickým pojivem, uhličitanem vápenatým, který nejspíše sloužil jako substrát pro barvivo a zinkovou bělobou.