Vzorek: 473

Archivní číslo vzorku: 
3288
Číslo karty vzorku: 
473
Místo původu zkoumaného díla: 
Praha, Vodičkova ulice
Objekt: 
Nástěnná malba Mikoláš Aleš, transfer PONOCNÝ
Typ díla: 
Století vzniku díla: 
19. století
Zpřesnění datace objektu (slovně): 
Osmnáct set devadesát tři
Zpracovatel analýzy: 
Datum zpracování zprávy k analýze (rok): 
2006

Souhrn:

 

Z transferu „Ponocný“ byly pro chemicko-technologický průzkum odebrány dva vzorky barevných vrstev. Cílem průzkumu bylo zjistit výstavbu a složení jednotlivých barevných vrstev, dále zjistit nejstarší, popř. původní dochovanou barevnou vrstvu a stanovit výskyt přemaleb. Výsledky průzkumu byly vyhodnoceny a získané informace porovnány s výsledky průzkumu provedeného u ostatních transferů.


 

  1. Podložka, podklad:

 

Podložkou transferované malby je plátno. Přímo na plátně se v obou zkoumaných vzorcích nachází vrstva bílého podkladu. Na základě vizuálního průzkumu bylo zjištěno, že se bílý podklad nachází i v částech „cviklů“ (sekundárně doplňovaných částí transferu). Z toho lze vyvodit, že bílá vrstva podkladu nebyla původně součástí originální barevné vrstvy a tvoří nový podklad pro transferovanou barevnou vrstvu, který vznikl při osazování maleb na plátno. Zbytky původního podkladu pod malbu nebyl u žádného ze vzorků objeven, lze tedy předpokládat, že malba byla transferovaná metodou strappo, druhou možností je snímání maleb metodou stacco, následně však muselo dojít k důslednému odstranění původních podkladů.

Z analýzy vyplývá, že plnivem bílého podkladu je uhličitan vápenatý, pravděpodobně mikromletý vápenec; pravděpodobně se nejedná o křídu, neboť nebyly nalezeny pro křídu typické struktury mikrofosilíí (tzv. kokolity). Jako pojivo byly v podkladu identifikovány vysýchavé oleje, v minoritním množství bílkoviny. Původní výskyt bílkovin ve vrstvě nelze zaručit, mohlo dojít k jejich penetraci z některé z okolních vrstev (adheziva, barevné vrstvy).

Při vizuálním průzkumu bylo zjištěno, že na plátně, pod vrstvou bílého podkladu se nachází vrstva vosku (obsahuje Zn bělobu), který pravděpodobně penetroval z rubové strany plátna. Podobně jako u ostatních transferů z tohoto cyklu, se vosková směs nenacházela pod dřevěným rámem transferu a lze se proto domnívat, že rub plátna byl voskovým nátěrem opatřen později, při některém z pozdějších restaurátorských zásahů.

 

 

  1. nejstarší dochované barevné vrstvy

 

U zkoumaných vzorků byly na bílém sekundárně vytvořeném podkladu (viz. výše) jako první tj. nejstarší zachované vrstvy nalezeny tři barevné vrstvy v okrové resp. šedo-okrové barevnosti. U obou vzorků jsou všechny okrové vrstvy navzájem dobře propojené a vyznačují se podobným charakterem (transparentní). Pořadí vrstev je následující: spodní okrová a následují šedo-okrová a okrová. Spektrum použitých pigmentů v původních barevných vrstvách je velmi podobné – uhličitan vápenatý, olovnatá běloba, žlutý okr.


 

Pojivem nejstarších barevných vrstev je pravděpodobně mastná tempera (analyzovány vysýchavé oleje, bílkoviny) – tempera s vyšším podílem olejového pojiva. Z porovnání s ostatními transfery vyplývá, že nejstarší okrové vrstvy jsou totožné s nejstaršími barevnými vrstvami nalezenými u ostatních transferů. Lze předpokládat, že popsané okrové vrstvy se nacházejí v celé ploše lunety transferů, z porovnání s ostatními transfery však vyplývá, že se nenacházejí v místech cviklů.

 

Součástí originální barevné vrstvy je i černá kontura kresby, která se nachází na okrovém podkladu. U odebraného vzorku z černé linky (3228) byla identifikována pouze jedna barevná vrstva v černé barevnosti. Hlavním pojivem barevné vrstvy originálu jsou vysýchavé oleje, v minoritním množství byla ve vrstvě dokázána nepatrná příměs bílkovin. Složení černé vrstvy je prakticky totožné, obsahuje uhlíkatou čerň, uhličitan vápenatý, s příměsí sádrovce, Fe-okrů, popř. vzhledem k přítomnosti fosforečnanu vápenatého, lze předpokládat použití příměs kostní černě.

 

 

  1. sekundární barevné vrstvy

 

U vzorku 3228 byly lokálně na povrchu černé linky kresby nalezeny zbytky zeleno-okrová až žluto-zelené barevné vrstvy (vrstva 6). Vrstva obsahovala baryt, litopon, malou příměs okrů a kademnatého pigmentu (kadmiová červeň nebo žluť).

 

U vzorku 3288 se na povrchu nacházela vrstva tmelu (vrstva 5), který je svým složením a charakterem totožný s vrstvou podkladu a k zatmelení muselo dojít při zásahu, kdy byly transfery nově osazovány na nový podklad.

Příloha: