Laboratorně byly zkoumány vzorky odebrané z objektů z umělého kamene, vázy s hady s podstavcem a lavice, nacházejících se v areálu státního zámku Konopiště.
Z průzkumu vyplývá, že je umělý kámen použitý pro výrobu vázy s hady s podstavcem složen z cementového pojiva a kameniva, které bylo svou velikostí přizpůsobeno danému účelu. V základní hmotě podstavce byl identifikován cement portlandského typu, nelze však zcela vyloučit použití směsi portlandského a románského cementu. Kamenivo obou částí je složeno ze směsi zrn vápence, dolomitu, křemene a křemičitanů (např. živce). Podstavec byl pravděpodobně povrchově upravován cementovým nátěrem okrového odstínu, jehož zbarvení je způsobeno sloučeninami na bázi oxidů železa (např. okry). V případě vázy se nepodařilo povrchové úpravy přesně identifikovat, pouze na hlavě hada byly zaznamenány fragmenty bílého nátěru. Materiály doplňků světlé (bílé) barvy obsahují cement, pravděpodobně portlandský, kamenivo je složeno z křemenných zrn.
Hmota původního umělého kamene podstavce je značně poškozena. Poškození se projevuje vznikem hlubokých prasklin rozdělující základní materiál soklu na větší úlomky o velikosti až několika centimetrů, které v některých částech objektu samovolně odpadávají. Průzkumem se nepodařilo zjistit, co je přesnou příčinou takto rozsáhlé dezintegrace umělého kamene. Poškození pravděpodobně vzniklo prohloubením sítě jemných povrchových prasklin v důsledku vlivu okolního prostředí (např. mrazovými cykly, změnami vlhkosti, teploty, případně přítomností anorganických solí).
Základní materiál lavice je pojen cementem, pravděpodobně portlandského typu. Kamenivo je složeno převážně z křemenných zrn. Povrch umělého kamene je opatřen cementovými vrstvami. Na opěradle lavice byly zaznamenány dvě povrchové úpravy, mladší vrstva není na rozdíl od starší plněna kamenivem. V odebraných vzorcích byly identifikovány síranové anionty, koncentrace síranů se směrem k povrchu zvyšuje. Jedním ze zdrojů síranů je pravděpodobně tzv. sulfatizace povrchových vrstev v důsledku reakce s oxidy síry v atmosféře. Obsah ostatních vodorozpustných solí, chloridů a dusičnanů, je z hlediska rizika vzniku koroze zanedbatelný.
