Vzorek: 1968

Číslo karty vzorku: 
1968
Místo původu zkoumaného díla: 
Uherčice u Znojma
Objekt: 
Socha OZBROJENCE
Typ díla: 
Zpracovatel analýzy: 
Datum zpracování zprávy k analýze (rok): 
2019

Závěr

 

Chemicko-technologický průzkum byl proveden v souvislosti s restaurováním vápencové sochy ozbrojence ze státního zámku Uherčice na Moravě. Hlavními cíli průzkumu bylo posouzení stavu vápence, stanovení obsahů vodorozpustných solí a vyhodnocení účinnosti odsolování. Dalším cílem průzkumu bylo zjistit materiálové složení a stratigrafii kompaktních úlomků vzorků souvrství povrchových úprav, tmelů a krust.

 

Stav kamene byl posuzován pomocí metody ultrazvukové transmise. Množství vodorozpustných solí bylo stanovováno ve vodných výluzích odebraných vzorků vrtné moučky vápence a vzorků odsolovacích zábalů metodou UV-VIS spektroskopie. Průzkum stratigrafie a složení povrchových úprav, tmelů a krust byl uskutečněn metodami optické mikroskopie, případně elektronové mikroskopie s prvkovou mikroanalýzou (SEM/EDX). Výsledky chemicko-technologického průzkumu jsou shrnuty v následujících odstavcích.

 

MNOŽSTVÍ VODOROZPUSTNÝCH SOLÍ – SÍRANŮ, DUSIČNANŮ A CHLORIDŮ / UV-VIS SPEKTROFOTOMETRIE VODNÝCH VÝLUHŮ VZORKŮ

 

Ve vzorku odebraném do hloubky 1 cm se vyskytuje velmi vysoké množství síranů a chloridů a minimální množství dusičnanů. Ve hloubce 1–3 cm byl zjištěn vyšší obsah všech zjišťovaných vodorozpustných solí – síranů, dusičnanů a chloridů. Lze předpokládat, že je velmi vysoký obsah síranů v povrchové části způsobem sulfatizací vápence a přítomností síranových krust.

 

V jednotlivých složkách odsolovacích zábalů nebyla zjištěna přítomnost vodorozpustných solí. V odsolovacích zábalech prvního cyklu odsolování prakticky nebyla zjištěna přítomnost síranových ani dusičnanových aniontů. Pravděpodobně došlo k určité extrakci chloridů do odsolovacích zábalů v prvním odsolovacím cyklu.

Ve druhém odsolovacím cyklu zřejmě došlo k extrakci síranů a chloridů do odsolovacích zábalů. Lze předpokládat, že nedošlo k extrakci dusičnanů do odsolovacích zábalů druhého cyklu odsolování, případně že bylo množství extrahovaných dusičnanů minimální.

 

Na základě získaných výsledků stanovení množství vodorozpustných solí nelze jednoznačně posoudit efektivitu odsolování. Lze pouze konstatovat, že pravděpodobně došlo k určité redukci síranových a dusičnanových aniontů ve hmotě vápence.

Příloha: