Závěr chemicko – technologického průzkumu
Vzorek č. 1 (5615) tvoří celkem 23 barevných vrstev. Prvních 7 vrstev jsou vápenné nátěry. Od 1. – 20. barevné vrstvy se střídá bílá s černou, či šedou barevnou vrstvou. 21. vrstva je nahnědlá s černými a červenými zrny pigmentu. Následující vrstva je bílá a svrchní 23. vrstva je nahnědlá s červenými a modrými zrny pigmentu. Obsahuje bílou hlinku, okry a umělý ultramarín.
Vzorek č. 2 (5616) je tvořen 10 barevnými vrstvami. Prvních 7 jsou bílé vápenné nátěry. 8. vrstva je růžovo-hnědá s čirými, lehce namodralými zrny a zrny červeného pigmentu. 9. bílá vrstva je zkrakelovaná. Svrchní 10. barevná vrstva je hnědá s červenými, oranžovými a modrými zrny pigmentu. Obsahuje bílou hlinku, uhličitan vápenatý, okry a umělý ultramarín.
Vzorek č. 3 (5617) se skládá z 6 barevných vrstev. Prvních 5 obsahuje v různém poměru uhličitan vápenatý s různými pigmenty (okry, umělý červený železitý pigment (oxidy Fe) a umělý ultramarín). Svrchní 6. vrstva je bílá a obsahuje zinkovou bělobu, kterou bylo možno sledovat v UV luminiscenci.
Vzorek č. 4 (5618) tvoří 6 barevných vrstev. První 4 vrstvy obsahují v různém poměru uhličitan vápenatý. 5. barevná vrstva je šedá s červenými, černými a modrými zrny pigmentu. Obsahuje zinkovou bělobu, okry, uhlíkatou čerň a umělý ultramarín. Svrchní 6. vrstva je bílá a obsahuje zinkovou bělobu.
Díky prokázání přítomnosti zinkové běloby a umělého ultramarínu lze poslední přemalbu datovat do 2. pol. 19. st. až přelomu 19. a 20. století, protože zinková běloba se v širším měřítku používala až v 2. pol. 19. století.
Mikrochemickými zkouškami provedenými na nejmladší barevné vrstvě vzorku č. 1 byla prokázána přítomnost bílkovin. Pigmenty byly pravděpodobně pojeny klihem, který postupem času degraduje a tím ztrácí svou pojivou schopnost. Svědčí o tom i stav barevné vrstvy dnes, která je zpráškovatělá a lehce se stírá.
